|
| |
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
| |
|
|
Modal/temporal functions of paradigm hablaba in contemporary Spanish
Vinarčíková, Jana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Cieľom tejto práce je predstaviť modotemporálne funkcie paradigmy hablaba v španielčine. V teoretickej časti definujeme základné pojmy súvisiace s témou práce a charakterizujeme základné funkcie paradigmy hablaba. Ďalej popisujeme funkcie, ktoré sú pre danú paradigmu menej typické. Označujeme ich ako modálne významy a venujeme im v práci najväčšiu pozornosť. Popisujeme ich predovšetkým z obsahového hľadiska a zároveň predstavujeme rôzne teórie, prostredníctvom ktorých je možné tieto významy vysvetliť. V praktickej časti prostredníctvom paralelného korpusu InterCorp analyzujeme významy paradigmy hablaba vo vybraných výskytoch a predstavujeme príklady viet, ktorými dokladáme tvrdenia z teoretickej časti práce. Kľúčové slová: slovesná paradigma, imperfektum, modálne významy, španielčina, korpus, InterCorp
|
|
|
Španělské konstrukce se slovesy měnícími význam v závislosti na volbě modu ve větě vedlejší
Vokatá, Barbora ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá španělskými konstrukcemi se slovesy, po kterých může ve vedlejší větě následovat sloveso v indikativu i v subjunktivu, a jejichž význam se mění v závislosti na zvoleném modu. Předmětem našeho zkoumání jsou slovesa insistir (en), decir, temer, temerse, sentir, esperar, hacer a parecer. Prostřednictvím paralelního jazykového korpusu InterCorp analyzujeme, jaké jsou tendence v užívání výše uvedených sloves s indikativem a subjunktivem, a jak se tato modální opozice projevuje v českém překladu. Klíčová slova: modus, modalita, subjunktiv, indikativ, změna významu
|
|
|
Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Aurová, Miroslava (oponent)
Dana Kratochvílová Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy (disertační práce) Abstrakt: Tato práce se zabývá tzv. šedými zónami, které se nacházejí uvnitř španělského modálního systému. V těchto oblastech se setkává více modálních významů. V jednotlivých kapitolách analyzujeme postupně vztahy mezi modálními významy potenciálním a reálným, potenciálním a hodnotícím, hodnotícím a volním, volním a tázacím, tázacím a potenciálním, potenciálním a volním. Zabýváme se různými typy interakcí mezi nimi, které je možné nalézt v rámci španělštiny, a pozorujeme, jaké důsledky tyto interakce mají a jak na ně jazyk reaguje. Klíčová slova: modalita, modus, subjunktiv, španělština
|
|
|
Volba modu v přípustkových větách v současné španělštině
Tomková, Veronika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Přípustkové věty se ve španělštině pojí s odlišnými mody podle stupně jistoty mluvčího vzhledem k platnosti výpovědi. Častými typy přípustkových vět jsou se věty se spojkou aunque a konstrukce uvozené předložkou por. Jednotlivé typy mají stejná obecná pravidla pro použití indikativu a subjunktivu, ale u obou typů je užití modů jiné. V této práci se zabýváme nejprve normou platnou pro volbu modů v přípustkových větách a poté je tato norma porovnávána s územ v jednojazyčném španělském jazykovém korpusu CREA a paralelním španělsko-českém korpusu InterCorp.
|
|
|
Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině)
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
v českém jazyce Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině) Klíčová slova: modus, subjunktiv, potenciálnost, korpus, španělština, italština, čeština Ve své práci studuji volbu modu ve španělských konstrukcích, které vyjadřují MV potenciální. Za pomoci sekundární literatury i jazykových korpusů zkoumám systémové možnosti alternace mezi subjunktivem a indikativem, sémantické rozdíly z této alternace vyplývající i četnost výskytu jednotlivých modů. Provádím také srovnání se situací v češtině a italštině, které má pomoci lépe proniknout do dané problematiky. Výsledky mého zkoumání mne přivedly k závěru, že pro skutečné pochopení vztahu mezi mírou potenciálnosti obsažené ve výpovědi a modem v ní uplatněným je třeba zkoumat jednotlivé výrazy potenciálnosti samostatně, neboť modus se po nich neuplatňuje stejně, a to ani tehdy, jedná-li se o výrazy synonymní. Naproti tomu v italštině je užití konjunktivu po tomto typu výrazů více formalizováno. Čeština nám systémový nástroj, který by byl schopen nahradit španělský subjunktiv ve všech kontextech, nenabízí. Je však možný jeho překlad prostřednictvím budoucího času či podmiňovacího způsobu.
|
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
| |
host ::
RSS.